Olmmuš ja Návdi
Okta beaivi Sára leai olgun vázzime. Son gulai juoga jiena mii son ii lean gulan ovdal.
Dá leai okta imaš jietna. Dá gullui vehaš dego návdi.
Nuppi beaivi son nái leai olgun vázzime ja gulai seamma jiena. Son oinnii ovtta divrri mii čohkkái ovtta gearggi nalde.Son háliidii diehtit mii dát leai nu son vácci dohko.
Go son leai ollen dohko de son oinnii ahte dát leai návdi. Dát leai okta vielppis, son leai nu unni ja fiinnis.
Sára ii oaidnán návddi eatni ja jurddašii jus son leai láhppán su vielpá.
Dát ii oidnon dego son leai ožžon biepmu guhkes áigái.
Son siđai váldit návddi ruoktot ja biebmat su muhto maod su eadni ja áhčči galggaiga dadjat?
Son jurddašii muhto loahpas son mearridii ahte son galggai čiehkat vielpá.
Dát álggii sevnnjodit son gálggai leahkit ruovttus diibmu gávcci. Sára geahčai su diibmu nálde ja oinnii ahte diibmu hede leai ovcci. Son álgi vázzit ruoktut. Sára jurddášii ahte su váhnemat gálggaiga suhtat su nalde muhto jus su váhnemat ii oaččui oaidnit návddi de dat juo ii gálgga suhtat.
Dál son hede leai ruovttus ja son fertii gávdnat juoga báikki ja čiehkat návddi. Sára leai ollen ruoktut son galggai njáhkat su gámmárii ja čiehkat návddi seaŋgga vuolde.
Juste go son galggai čiehkat návddi de son gulai su eadni dadjá badján dál diibmu lea hede beal gávcci. Don fertet mannat skuvlii. De Sára badjánii ja visot leai dušše niehku .Son galggai sihtat atni okta návdi almman.
Manjil skuvla son manai geahčat jus dát gavdni ovtta návdi ja dá gavdnui ovtta.